Česky English

Aktuální informace - Stanovisko k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně

05.05.2011

Oznámení advokátní kanceláře – upozornění na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
 
 
            Vážení klienti,
 
            s ohledem na prosincové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které se týká skutečností ohledně plateb, resp. následného čerpání nároků z nemocenské, dovolujeme si Vás touto cestou informovat o potencionálních hrozbách vyplývajících z předmětného rozhodnutí a zároveň Vám poskytnout krátkou informaci týkající se možného dalšího vývoje v dané oblasti a zároveň návod, jak vzniklou situaci řešit.
 
            Nejvyšší správní soud již v minulosti několikráte judikoval skutečnost, že fyzická osoba nesmí vykonávat v rámci výkonu statutárního orgánu společnosti zároveň identické činnosti jako zaměstnanec v pracovním poměru v té samé společnosti. Předmětná rozhodnutí pak týkají se především akciových společností a dále pak společností s ručením omezeným s tím, že shora uvedené skutečnosti pak byly v prosinci loňského roku definitivně aplikovány i na problematiku nemocenského a důchodového pojištění.
 
            Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí konstatoval možnost posuzování zaměstnaneckých vztahů statutárních orgánů společnosti jako neplatných s tím, že tato případná neplatnost pracovního vztahů by měla zásadních dopadů na povinnost dané společnosti vůči statutárním orgánům ve smyslu placení mzdy i odvodů za zaměstnance, stejně tak jako by toto rozhodnutí mělo dopady na důchodové pojištění a rovněž tak i daňovou uznatelnou či neuznatelnou nákladů představujících vyplacené mzdy a odvody za předmětné zaměstnance. Souvisejícími problémy jsou pak nemožnost čerpání nemocenské v případě nemoci daných osob a zároveň pak potencionální hrozba neuznání důchodového pojištění pro dané osoby.
 
            Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem dovolujeme si Vás na toto rozhodnutí upozornit s tím, že zároveň předkládáme potencionální možná řešení vzniklé situace. Primárně však sdělujeme, že celá situace je v tuto chvíli monitorována i státními orgány a jednotlivými ministerstvy s tím, že lze předpokládat vydání interních nařízení či směrnic, které budou napomáhat jednotlivým orgánům státní správy při posuzování shora uvedených souběhů pracovního poměru a výkonu člena statutárního orgánu společnosti.
 
            Doporučení týkající se předcházení případným negativním dopadům na společnosti, stejně tak jako na „dotčené“ členy statutárního orgánu, jsou pak pro jednotlivé společnosti, resp. typy společností různé s tím, že primárně doporučujeme realizovat tyto změny, resp. upravit stávající vztahy níže uvedeným způsobem.
 
            U společnosti s ručením omezeným by jednatel společnosti neměl mít uzavřen platný pracovněprávní vztah, jehož předmětem by mělo být plnění povinností, které jsou definovány v obchodním zákoníku především v ustanovení §134 a §135, a které deklarují povinnost jednatele k obchodnímu vedení společnosti, stejně tak jako povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví. V tomto smyslu tedy doporučujeme, aby případný pracovněprávní vztah, pakliže bude s jednatelem společnosti sjednán, měl předmět pracovních činností a povinností odlišný od výše uvedeného rozsahu povinností deklarovaných v obchodním zákoníku. V tomto smyslu navrhujeme možnost specifikace pracovněprávních povinností ve vztahu k technickým činnostem, správním činnostem, vývoji a rozvoji společnosti či podnikatelského programu s.r.o., případně jiné druhy pracovních činností, které jsou v daném případě aplikovatelné v rozsahu předmětu podnikání či činností dané společnosti. Případné vyšší odměny či jiná finanční plnění určená těmto osobám pak navrhujeme vyplácet těmto osobám v rámci odměn za plnění jednatelských oprávnění a povinnosti a nikoliv v rámci předmětného pracovněprávního vztahu. Tento postup pak de facto nemá žádných přímých negativních daňových dopadů pro společnost s tím, že i tento postup doporučujeme konfrontovat s Vašimi daňovými poradci.
 
            Ve smyslu shora uvedeného jsme pak samozřejmě připraveni poskytnout Vám součinnost při tvorbě jak pracovněprávních dokumentů, tak i smluv o výkonu funkce jednatele či jednatelů s tím, že v těchto právních dokumentech pokusíme se individuálně řešit vzniklou situaci tak, aby pro každého jednotlivého klienta byla vytvořena optimální struktura vztahu výkonu funkcí statutárního orgánu společnosti a výkonu pracovněprávních povinností.
 
            U akciových společností je pak situace obdobná, avšak zde je nutné nad rámec výše uvedeného konstatovat, že odměna člena představenstva je na rozdíl od vyplacené odměny jednatele daňově neuznatelným nákladem a tedy je nutné situaci řešit urgentněji, a to ve formě pregnantního oddělení povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu a funkce člena představenstva. Částečnou výhodou pak v tomto smyslu je definice povinností pro členy představenstva, které jsou definovány v §191 a násl. obch. zák., kdy oproti funkci jednatele je zde méně obecná formulace týkající se těchto povinností a je zde tedy dán větší prostor pro pracovněprávní vztah a jeho určení rozsahu, tedy práv a povinností zaměstnance. I v tomto případě je však z našeho pohledu nezbytné, aby byl přesně definován rozsah pravomocí a činností, které bude daná osoba realizovat z titulu pracovněprávního vztahu a stejně tak definovat obdobné z titulu výkonu funkce člena představenstva. Opět v tomto smyslu doporučujeme uzavřít písemnou smlouvu o výkonu funkce statutárního orgánu s tím, že i v této oblasti jsme připraveni poskytnout Vám příslušnou součinnost.
 
            Veškeré shora uvedené skutečnosti je pak nutné posuzovat i s ohledem na fakt, že každý jednotlivý případ duálního výkonu činností je nutné posuzovat individuálně a vždy tedy záleží na posouzení orgánů státní správy, zda v daném případě dochází k soudy nepovolenému souběhu pracovního poměru a výkonu funkce statutárního orgánu.
 
            Současně s naší nabídkou na poskytnutí případných právních služeb pak navrhujeme, aby daná problematika byla vždy konzultována i s Vašimi daňovými poradci s tím, že o případném dalším vývoji dané kauzy a případných doporučených postupech Vás budeme rádi v případě Vašeho zájmu informovat. V tomto smyslu předkládáme poslední stanovisko České správy sociálního zabezpečení deklarované prostřednictvím zprávy tiskového mluvčího tohoto orgánu:
 
„Praha 10. 2. 2011
Verdikt Nejvyššího správního soudu, o němž dnes informovala některá média, potvrdil dřívější stanovisko České správy sociálního zabezpečení. NSS v prosinci rozhodl, že statutární zástupci společností, jednatelé nesmějí být v těchto podnicích zároveň zaměstnáni na pozicích, jejichž náplň by byla se statutárními posty podobná nebo shodná. Tedy například ve funkci ředitele. Z pohledu ČSSZ tak nepřináší nic nového, neboť již dříve vycházela z judikátů Nejvyššího soudu a obecných soudů. Z nich vyplývá, že fyzická osoba sice může být jednatelem (statutárním orgánem společnosti) a současně i v pracovním poměru k této společnosti, ale náplň práce v pracovním poměru musí být odlišná od činností vykonávaných v rámci činnosti jednatele (statutárního orgánu).
ČSSZ zdůrazňuje, že byť pracovní smlouva je neplatná, jednatelé jsou účastni důchodového pojištění z titulu funkce, tudíž by jim odpracované roky většinou chybět neměly. A to v těch kalendářních měsících, ve kterých jim byl zúčtován započitatelný příjem ve výši rozhodného příjmu (například letos činí 6 200 Kč, loni 6 000 Kč, v roce 2009 činil 5 900 Kč).
ČSSZ si neponechává pojistné, které bylo odvedeno za osoby, které nejsou účastny pojištění. Takové přeplatky se automaticky vrací, jakmile se například při kontrole či požadavku firmy zjistí, že k takové situaci došlo. V těchto případech by však mohlo jít často pouze o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění, protože účast na důchodovém pojištění těchto jednatelů by zpravidla měla zůstat zachována, pokud jejich příjem nebyl nižší než výše uvedené rozhodné částky. Do konce roku 2008 by neměl vzniknout ani přeplatek na nemocenském pojištění, protože jednatelé byli pojištěni z důvodu výkonu této činnosti i nemocenský a to i pokud neměli uzavřenou pracovní smlouvu se společností.
V případě přeplatků na dávce nemocenského pojištění navíc nepůjde o desetitisíce případů, takto postižených bude podle odhadů ČSSZ mnohem méně, než kolik uvádějí některá média, ČSSZ předpokládá jen jednotlivé, spíše ojedinělé případy.
Mgr. Pavel Gejdoš, tiskový mluvčí ČSSZ“
 
            Považujte tedy prosím tuto základní informaci pouze za určitý základ pro řešení těchto vztahů s tím, že v případě potřeby jakékoliv součinnosti je Vám naše advokátní kancelář plně k dispozici.
 
 
V Liberci dne 15.02.2011
                                                                                              SPOLAK s.r.o.