Právní informace k plánované novelizaci zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce v platném znění s plánovanou účinností od 1.1.2027 – rovné zacházení a transparentní odměňování

Právní informace k plánované novelizaci zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce v platném znění (dále jen „zákoník práce“) s plánovanou účinností od 1.1.2027 – rovné zacházení a transparentní odměňování

Vážení klienti,

tímto si Vám dovolujeme poskytnout přehled informací k obsahu chystané novelizace zákoníku práce a souvisejících právních předpisů, jejíž účinnost je plánována k 1.1.2027 s výjimkou odložené účinnosti některých ustanovení ke dni 1.1.2028 a 1.1.2031.

Jedná se o novelizaci, která provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10.5.2023, jejíž účinnost nastala již dne 7.6.2026, k tomuto dni nastala pro členské státy povinnost provést pravidla směrnice do vnitrostátního práva. ČR je tedy již s legislativním procesem opožděna. Uvedená směrnice zakotvila minimální pravidla pro posílení zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty a transparentnost odměňování a důraznější prosazování práva na stejnou odměnu. Cílí na zaměstnavatele v soukromém i veřejném sektoru a na zaměstnance pracující v pracovním poměru, vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr či ve služebním poměru.  Jedná se o návrh zákona, kterým dojde k novelizaci zákoníku práce, jakož i dalších souvisejících zákonů (např. občanský soudní řád, antidiskriminační zákon, zákon o inspekci práce atd.).

Vládní návrh novely sice projde ještě finálním legislativním procesem v parlamentu a jednotlivé detaily mohou být v tomto procesu změněny, přesto je vhodné se již nyní seznámit se se základy nových pravidel, povinností a procesů, které novelizace přinese. Jedná se zejména o:

1. Povinnosti při náboru zaměstnanců (novelizace § 30 ZP – plánováno od 1.1.2027)

• Zákaz zjišťování předchozí mzdy a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty z předchozího pracovního poměru uchazeče o zaměstnání;
• Prokazatelné informování uchazeče o zaměstnání o minimální výši mzdy a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, které by mu příslušely jako zaměstnanci, a to nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy.

2. Nastavení vnitřní struktury a systémů odměňování s jasnými a nediskriminačními pravidly (nový § 109a ZP + § 306a ZP – plánováno od 1.1.2027)

• Povinné vytvoření transparentního a nediskriminačního systému odměňování, na jehož základě bude zajištěna stejná odměna za stejnou práci či práci stejné hodnoty – musí obsahovat zejména vymezení skupin prací stejné hodnoty (stejná složitost, odpovědnost, namáhavost), zařazení zaměstnanců do těchto skupin a pravidla pro stanovení odměny – stanovení formy, složek a odstupňování výše mzdy (interní systém hodnocení a klasifikace prací s genderově neutrálními a objektivními kriérii).
• Vytvoření systému poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, pokud je zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům vedle odměny za práci na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.
• Povinnost zakotvení systému odměňování a systému poskytování jiných plnění vnitřním předpisem nebo sjednáním v kolektivní smlouvě.
• V rámci agenturního zaměstnávání povinnost zaměstnavatele – uživatele – poskytnout agentuře informace o systému odměňování (§ 309b ZP).

3. Právo zaměstnanců na přístup k informacím o odměnách (nové ustanovení § 306b ZP – plánováno od 1.1.2028)

• Povinnost zaměstnavatele na základě písemné žádosti zaměstnance poskytnout do dvou měsíců písemně informaci o výši jeho odměny za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty a o jejich průměrné výši u žen a u mužů za předchozí kalendářní rok ve skupině prací, ve které zaměstnanec vykonával v předchozím kalendářním roce práci + povinnost poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost dodatečné písemné vysvětlení či doplnění těchto informací.
• Povinnost zaměstnavatele nejméně jednou za rok informovat zaměstnance o tomto jejich právu a o tom, že jej mohou využít.

4. Povinnost reportingu a auditu odměňování (tzv. posouzení odměňování) u větších zaměstnavatelů (§ 37d – § 37i zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce + § 287a - § 287e ZP – plánováno od 1.1.2028)

• Povinný reporting rozdílů v odměňování (§ 37g zákona o inspekci práce), a to:

• Zaměstnavatelé s alespoň 250 zaměstnanci každoročně od 1.1.2028
• Zaměstnavatelé s alespoň 150 a méně než 250 zaměstnanci (tj. 249 zaměstnanci) jednou za tři roky od 1.1.2028, ale s tím, že od 1.1.2031 nastane tato povinnost zaměstnavatelům s alespoň 100 a méně než 250 zaměstnanci

• Povinnost vypracování zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací (§ 37i zákona o inspekci práce) – platí stejná velikostní kritéria zaměstnavatelů jako u reportingu. Zpráva se doručuje na MPSV na předepsaném formuláři a na vyžádání orgánu inspekce práce a je zakotvena povinnost zpřístupnění zaměstnancům podle § 306c ZP včetně dalších povinností.

• Povinnost provést audit – tzv. Posouzení odměňování (§ 287a až § 287e ZP)

• U zaměstnavatelů, kteří mají povinnost vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování ve skupinách prací, pokud je vykázán u jakékoli skupiny prací rozdíl v průměrné výši hodinové odměny za práci, jiných peněžitých plněních a plnění peněžité hodnoty mezi ženami a muži nejméně 5%, pokud zaměstnavatel rozdíl neodůvodnil (např. rozdílné pracovní podmínky, pracovní výkonnost nebo výsledky práce), a pokud rozdíl nenapravil do 6 měsíců od zpřístupnění zprávy zaměstnancům.
• Posouzení odměňování musí být písemné a musí obsahovat náležitosti stanovení § 287b ZP.
• Posouzení odměňování musí být projednáno s odborovou organizací a radou zaměstnanců, nebo zaměstnancům, pokud u něho nepůsobí ani odbory ani rada zaměstnanců
• Posouzení odměňování podléhá povinnosti zpřístupnění zaměstnancům, poskytuje se odborové organizaci, radě zaměstnanců, MPSV a na výzvu OIP.
• Provedení nápravných opatření k odstranění neodůvodněných rozdílů.

5. Důsledky a sankce za porušení těchto nových pravidel a povinností

• Přenos důkazního břemene na zaměstnavatele v soudních sporech u antidiskriminačních žalob včetně případného rizika zpětného doplacení rozdílu mezd za dobu porušování rovného odměňování.
• Zakotvení nových přestupků do zákona o inspekci práce a hrozba vysokých pokut od Inspektorátu práce – např. nevytvoření systému odměňování může být sankcionováno pokutou až do výše 1 milionu Kč, nevytvoření systému poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty může být sankcionováno pokutou až do výše 400 tisíc Kč, vyžadování údajů od uchazeče, které bezprostředně nesouvisejí s uzavřením pracovní smlouvy může představovat sankci až do 1 milionu Kč atp.

V souvislosti s chystanou novelizací se tedy zaměstnavatelům již nyní doporučuje zejména:

• Zrevidovat a případně upravit náborový proces a inzerci – zejména odstranit neurčité informace týkající se odměny, vyřazení dotazů na mzdovou historii, proškolení HR ohledně nových povinností.
• Provést komplexní mzdový audit a zařazení pracovních pozic, tj. prověřit, jaké odměny jsou na jednotlivých pozicích vypláceny, provést zmapování a podchycení případných odchylek, provedení či revize katalogizace pracovních pozic do skupin podle jejich hodnoty, složitosti a odpovědnosti a provést či revidovat zařazení jednotlivých pozic do skupin.
• Provést revizi nebo zavést systém odměňování a systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty (pokud jsou poskytovány vedle odměny) – systémy by měly být nastaveny tak, aby měly jasnou strukturu odměňování na základě objektivních kritérií, zejména se doporučuje vytvořit rozpětí odměn pro jednotlivé pozice /skupiny pozic/, definovat objektivní a genderově neutrální kritéria pro stanovení odměny, bonusů, atd.. Systémy musí být formalizovány vnitřním předpisem či sjednány v kolektivní smlouvě, pakliže působí u zaměstnavatele odbory.

K provedení analýzy stávajícího stavu lze využít některé nástroje doporučené MPSV – informace k tomu lze čerpat zejména na webu www.rovnaodmena.cz – a to Kalkulačka hodnoty práce (KaHoP) s uživatelským manuálem, nebo analytický nástroj Logib.

Již nyní je tedy nutné tyto nové povinnosti mít na zřeteli a zanalyzovat, přizpůsobit či nově nastavit příslušné procesy tak, aby byly v souladu s chystanou legislativou.

Pro bližší konzultace či konkrétní právní podporu je Vám naše advokátní kancelář plně k dispozici.

AML - zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; lidově „zákon proti praní špinavých peněz“)

Plánujete koupit či prodat nemovitost? A v rámci tohoto obchodu využít institutu advokátní úschovy?

V rámci zákona AML (zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; lidově „zákon proti praní špinavých peněz“) platí, že:

Advokát, realitní zprostředkovatel, banka atd. jsou povinni ze zákona provést identifikaci osob, kteří jsou účastníky obchodu, ať již na straně prodávající či kupující, pokud je sjednáván obchod nad částku 10 000 EUR (cca 250 000 Kč).

Kupující a prodávající jsou povinni splnit níže uvedené a zákonem stanovené povinnosti a vyplnit formulář AML, který poskytne advokát, tj.:

• předložit platný doklad totožnosti (občanský průkaz nebo pas) a poskytnout své základní identifikační údaje,
• pravdivě sdělit, zda je či není tzv. politicky exponovanou osobou (PEP), např. politikem či osobou blízkou takové osoby,
• kupující sděluje skutečný původ finančních prostředků, které použije na úhradu kupní ceny. Tedy na vyžádání musí kupující doložit, odkud pocházejí prostředky použité ke koupi (smlouva na prodej jiné nemovitosti, úvěr, daňové přiznání nebo dědické rozhodnutí, darovací smlouva či bankovní výpisy s příjmy apod.),
• kupující dále musí sdělit smysl a účel zamýšlené transakce, obchodu (např. koupě nemovitosti za účelem vlastního bydlení, investice apod.),
• kupující je povinen uhradit kupní cenu výhradně ze svého bankovního účtu, který je uveden ve smlouvě,
• prodávající sděluje způsob nabytí prodávané nemovitosti a důvod jejího prodeje (např. nadbytečná nemovitost, získání prostředků pro investice či jiné účely atd.).

Pokud by došlo k uvedení nepravdivých informací, nebyly by předloženy potřebné podklady a sděleny výše uvedené informace, a např. nebyl vyplněn AML dotazník (připraví naše AK) či nedošlo k vysvětlení nesrovnalostí, je advokát ze zákona povinen právní službu odmítnout. Stejně tak je povinen odmítnout, smlouvu sepsat a převzít finance do advokátní úschovy. Přesný výčet a detaily všech práv a povinností spojených s prováděním advokátních úschov Vám rádi poskytneme.

Institut advokátní úschovy je běžnou, zažitou a především bezpečnou formou právní služby chránící jak prodávají, tak i kupující. Mezi výhody uzavřené kupní smlouvy s advokátní úschovou patří:

• kupující neposílá peníze přímo prodávajícímu, peníze jsou složeny na zvláštní účet advokátní úschovy a prodávající s nimi nemůže disponovat dříve, než se kupující stane vlastníkem prodávané nemovitosti,
• prodávající obdrží peníze až po splnění dohodnutých podmínek dle smlouvy o advokátní úschově, na druhou stranu má jistotu, že kupní cena je pro něj složena na zvláštním účtu u advokátní kanceláře a bude mu vyplacena po splnění ujednaných podmínek,
• kupující je tedy chráněn před situací, kdy by zaplatil za nemovitost kupní cenu, ale k převodu nemovitosti v katastru nemovitostí by nedošlo a
• prodávají je naopak chráněn před situací, kdy by převedl nemovitost, ale neobdržel by finanční prostředky.

Máte-li o službu advokátní úschovy zájem, či se potřebujete jen v souvislosti s převodem nemovitosti poradit, neváhejte kontaktovat náš zkušený tým.

Uzavření AK dne 16.10.2026

Vážení klienti a obchodní přátelé,

dovolujeme asi Vás informovat, že dne 16.10.2026 bude naše kancelář z provozní důvodů celý den mimo provoz.

K dispozici Vám budeme opět od 18.10.2026 dle běžné provozní doby.

Děkujeme za pochopení SPOLAK advokátní kancelář s.r.o.

Hledáme advokátního koncipienta/koncipientku